Tereza Robinson

Procházela jsem příšerným rozchodem. Ocitla jsem se v kolotoči smutku, úzkostí a pocitu viny za rozpad rodiny. Když jsem se svěřila Tereze, našla jsem pochopení. Pocit, že přesně ví, o čem mluvím. A co víc, Tereza je především žena činu. Nejprve jsme proto čistě prakticky zabezpečily další chod mé rozpadlé rodiny. Radila mi se stěhováním, návratem do práce, právníky i se soudem. Tereza vždycky říká, že odpovědi máš v sobě. Práce to proto byla a stále je těžká. Pochopila jsem konec vztahu a smířila se s ním. Přišla spousta aha momentu! Cítím úlevu, víru v sebe sama a jsem šťastnější než v bývalém vztahu. Už vím, že je to pocit, který přichází zevnitř a ne zvenčí. Tereza mi ukázala cestu, jak ho mohu v sobě najít. Je velkou inspirací, že se nikdy není čeho bát a že vše má řešení.

Tereza mi vpadla do života jako uragán. Se svojí pověstnou energií a elánem. Byla jsem nedaleko, když na sobě začala pracovat – uvědomovat si svoje bytí, touhy, přání, a co od života chce a potřebuje. Hledala cesty. Přirozeně to Terezu přivedlo ke koučinku. Umí naslouchat, má nadhled a nepřeberné množství životních zkušeností. Jestli se o někom dá říct, že je silná osobnost a zvládne v životě leccos, je to Tereza. Nikdy nedělá nic na půl ani na 100 procent, vždy jde ještě o kus dál. To jí dělá koučkou, které budete věřit, že vám pomůže nasměrovat k vašemu spokojenému, plnohodnotnému životu. Terezu prostě chcete mít ve svém životě!

Občas se člověk ocitne v těžké životní situaci a neví si rady. V mém případě se jednalo o ztrátu něčeho cenného, na co jsem roky čekala a pak přišla zpráva, která mě semlela na úplné dno. Terezka se mě jako jediná nebála. Nebála se mě zeptat upřímně na otázky, kterým se každý vyhýbal, aby se mě náhodou nedotkl. Byla mou oporou v těžkých chvílích. Její starost, zájem a zkušenosti mi pomohli si srovnat myšlenky a vedli k tomu, že není konec světa, že je ještě nějaká naděje. Že to bude bolet, ale časem to přejde a Slunce zase vyjde. Vložila do mě pozitivní energii jít dál, vyrovnat se se ztrátou a naučit se s tím žít. Děkuji.

Na koučink s Terezkou Robinson jsem narazila náhodou. Ale znáte to, náhody neexistují. To jsem pochopila ihned po prvním telefonátu, kdy jsme si spolu domlouvaly podmínky a termín koučinku. I přes mé náročnější požadavky jsme se domluvily takřka ihned - prostě si to sedlo na první dobrou. Věděla jsem, čeho chci dosáhnout, a věděla jsem, že v reálném životě to znamená začínat znovu a znovu, ale momentálně jsem už neviděla cestu, jak, kudy… A najednou tu byla Terezka a její pomoc ve formě koučinku. Vedla mě s lehkostí do neznáma mé mysli, kde jsem se snažila nalézt svůj směr. Doprovázela mě tam, kam jsem se sama neodvážila. Otevřela mi oči, abych viděla to, co jsem přehlížela. Poskytla mi prostor se zamyslet. A pomohla mi najít cestu tam, kde jsem jí vůbec nečekala. Je velikánskou pravdou, že "řešení si vždy nosíte v sobě". Jen čas od času, když se cítíte bezradní či bezmocní, je fajn říct si o pomoc. Třeba tak výjimečné koučce jako je Terezka Robinson, které patří mé díky.

Když se řekne máma, vybavím si tu svoji, která je statečná, ví, co v životě chce, dokáže řešit problémy, je spolehlivá a ráda pomáhá druhým. Moje mamka nezažila jen veselé věci. Třeba jako srdeční vadu, se kterou se narodil Ondrášek. Bylo to pro mě těžké. Mamka tady byla pro mě a pomohla mi, abych se s tím vypořádala. Teď se zase všichni spolu smějeme a já jsem moc ráda, že je tu vždy pro mě, protože netuším, jak bych to zvládla bez ní. Děkuji, že jsi.